HISTORIE 300 zatáček

12.12.2008 15:40

 

NĚCO Z HISTORIE

Pojďme se poohlédnout po minulosti hořických 300 zatáček...

..závodní motocykly poprvé zaburácely v Hořicích již v roce 1936.. prvními vítězi se stali Lucák na Ogaru 250, Vitvar na Jawě 350 a třídu 600 pak vyhrál Schwarz na Arielu.Závody se pak opakovaly ještě v roce 1937 a 1938.Pak bohužel přišla válka a ta zničila všechno možné.V roce 1961, přesně 25. června, se jel první poválečný ročník 300 zatáček.

K tomuto ročníku se váže jedna skutečnost a to, že první závod tohoto prvního ročníku,byl závod třídy do 175cc. A víte kdo ji vyhrál? No ano, náš Venoušek Parusů.A tento malý velký muž, jezdí na závody do Hořic až dodnes. Samozřejmě jako aktivní jezdec! Na startu prvního ročníku také nechyběl František Mrázek, dnes žijící v Kanadě.I Frankie jezdí aktivně závodit do Hořic i nyní.Dalším slavným jezdcem byl Franta Šťastný.Ten zrovna neměl v Hořicích na růžích ustláno.

 

Má z Hořic pouze jeden zlatý věnec a to za vítězství tř.250cc v roce 1962.O rok později Franta na startu chyběl, protože se dával do kupy po jeho velkém bouráku na Ceně Prachovských skal v nedalekém Jičíně. V tomto roce mezi sebou sváděli tuhý boj ve 350cc další dva naši velikáni.Jmenovitě Havel a Slavíček.Závod pro sebe získal populární Gusta, když Slavíček souboj neustál a spadl.V roce 1965 se na startu poprvé objevil mladíček Bohouš Staša.Bohouš se hned ve svým prvním vystoupení uvedl jak se patří. Ve "dvackách" s ním měl zkušený František Boček plné ruce a nohy práce, aby mladého drzého Stašu pozávodil.Perličkou tohoto ročníku byl start vozů formule 3, které vyhrál věhlasný jezdec Vladimír Hubáček.

V této době držel traťový rekord Gustav Havel, který se svou Jawou zajel čas 2:53,4min, což odpovídá průměrné rychlosti 107 km/h.Rok 1968 , byl významným mezníkem hořických "Zatáček".Na startu se totiž poprvé objevili i jezdci ze zahraničí.Prvním z nich, který si odvezl z Hořic zlatý věnec, byl Ingo Koppe na tovární MZ. Ve třídě 250cc, pak vyhrál hořický rodák Zdeněk Bíma.Po tragickém úmrtí Gustava Havla při cestě do zaměstnání, je v názvu závodů i jeho jméno. Čili 300 zatáček Gustava Havla.Proč právě 300 zatáček?

 

Gusta Havel a Franta Šťastný

No protože jeden okruh má na hořické trati 26 zatáček. Když se jezdilo 12 kol, je to 312 zatáček, čili zaokrouhleně 300.Při devátém ročníku v roce 1969, se předvedli také veteráni. Byla jen taková ukázková jízda. I k tomuto závodu se váže jedna rarita. Anglický jezdec Peter Ward přijel na závody po vlastní ose na motocyklu Edwell, kterému bylo 54 roků...Závody rychlých motorek, byly na knop. Němec Kohlar vyhrál nad svým krajanem Bartuschem třídu 125cc o pouhých 0,1s. A ve dvěpade prohrál domácí Bíma s Bočkem o 0,2s.O rok později, došlo ve dvěstěpadesátkách k hromadnému pádu v posledním kole v poslední zatáčce před cílem.Této zatáčce se říká Kudrnáčova zatáčka. Tam ulehl vedoucí Schmidt ze Švýcarska, s ním šel k zemi Kroon z Dánska a naši Špak a Šťastný. Vítězem se stal později veleúspěšný jezdec mistrovství světa Teuvo Lansiovuori z Finska.Ve dvaasedmdesátém přiváděl početnou diváckou kulisu k šílenství Bjorn Carlsson ze Švédska. Ve dvackách sice dobře odstartoval, ale pak upadl a začínal na 12 místě. Jel takovou palbu, že si dojel pro zelený věnec.

V roce 1973, se jel už 13.ročník.Bylo azurové nebe, startovní pole nadupané kvalitní konkurencí.Padl jeden z diváckých rekordů, na závody přišlo více jak 18.000 diváků.Jelo se tak rychle, že byl překonán vousatý rekord Havla. Novým držitelem byl playboy z Dánska Borje Nielsen. Zajel čas 2:46,3min, což odpovídalo rychlostnímu průměru více jak 111 km/h.O rok později chyběl na startu František Srna, bývalý tovární jezdce Jawy, který tragicky zahynul na závodech v Bratislavě.Chyběl také Karl-Heinz Ewig, který smrtelně havaroval na Těrlickém okruhu. Staša vyhrál dvěpade na Jawě a třipade na Yamaze. Startoval i Walter Rungg ze Švýcar, který se pyšnil titulem mistra Evropy v jízdě do vrchu.V roce 1975 počasí nepřálo.Pršelo a byla zima.To ale vůbec nevadilo Rolandu Nilssonovi ze Švédska, který byl králem na mokru a odvezl si domů dva zlaté věnce za vítězství ve tř.250cc a 350cc.Na startu se objevil Charlie Dobson z Anglie.

Při sedmnáctém ročníku v roce 1977, se double podařilo švýcarskýmu rychlíku, který se jmenoval Franz Kunz.Vyhrál dvěpade a třipade.Na Kunze nestačil ani maďarský rychlík Janos Drapál.Ano, ten Drapál, který pak vyhrával Velký ceny mistrovství světa.Další do party byl třetí ve dvěpade a tím byl Fin Eero Hyvarinen a za ní skončila vycházející hvězda a tou byl Edi Stollinger z Rakouska. I tito jezdci byli velice úspěšní v MS a ME.Rok na to Kunz v Hořicích chyběl.Zabil se ve francouzském Le Castellet na okruhu Paul Ricard. Stollingerova hvězda začala zářit a Edi vyhrál v neděli 250cc a 350cc.Ve dvackách byl na startu další vynikající fára z Rakouska a tím byl August Auinger. I Gusti pak sbíral vavříny v seriálech ME a MS.Při 19.ročníku v roce 1979 se v Hořicích objevila superhvězda a tou byl Rolf Blatter ze Švýcarska. Rolf měl v tomto roce skvěle rozjetou třídu 50cc v mistrovství světa a přesto si našel čas do Hořic přijet.U nás vyhrál, ale titul mistra světa mu pak utekl o vlásek...Rolf se pak stal na dlouhá léta naším pravidelným hostem.V památným závodě třipade, pobil český Honza Bartůněk na český Jawě všechny cizáky na Yamahách a vyhrál..

 

Rolf Blatter

Hned o rok později, ukázal Rolf Blatter, jakej že to je boreček a vyhrál obě malolitrážní třídy.Tedy komáry do 50cc a dvacky do 125cc.Bohouš Staša stále dokazoval, že je dost rychlej a držel českou vlajku hodně vysoko. Třetí flek ve třipade toho byl důkazem..Pátý pak skončil Petec Hlavatka.Při jedenadvacátým ročníku byla řezba o vítězství ve tř.350cc. Dávali si to mezi sebou Franz Lederer z Německa a Dieter Heinen z Belgie. Lederer hrůzostrašně havaroval v Kudrnáčce. Byl jsem u toho a Lederera jsem tenkrát odklízel ze silnice.Jeho pád viděl i Heinen, který jel za ním.Byl z toho pádu tak šokovaný, že dojel do boxů, motorku odhodil a už nejel. Lederer se oklepal a do depa odešel po svých.Vítězství tak spadlo do klína jeho krajanovi Detlefu Karthinovi.O rok později opět super závody a opět v tom byl namočenej Lederer. Tentokrát mu cestu za vítězstvím znepříjemňovali Staša a Bessendorfer. Lederer opět neuspěl. Ve třipade si to rozdali Němci Harald Layher a Gerold Fischer, Staša dojel za nimi jako třetí.Velkého vítězství se dočkal hořický ŠAFR, tedy Jirka Šafránek ve tř. 50cc.

Při 23. ročníku, jsme postrádali na startu mladého Zbyňka Havrdu, který tragicky zahynul na cestě do práce poblíž Hradce Králové…chyběl taky hořický Pepík Bareš, který jel svůj poslední závod v Chomutově…na startu byl ale opět Lederer a opět šel za vítězství jako blázen, ale opět ulehnul…dlouhovlasý hippies s náušničkou v uchu se tedy v Hořicích triumfu nedočkal.Tvrdý souboj pak byl mezi Fischerem a Strzemskim v 250cc. Novinkou byl start čistokrevných pětistovek. Historicky prvním vítězem byl Willi Rosnick z Německa.V dalším roce už nebyly na startu padesátky, ale osmdesátky. Tady byl prvním vítězem náš Sedlák.Nezapomenutelným byl pak výkon Herberta Zwickla z Rakouska ve dvěpade. Stál v první řadě… start… zatímco hejno jezdců vrčelo už někdo dole ve městě, tak nešťastný Herbert běhal s tou potvorou Yamahou kolem věže a ne a ne…pak si dala říct a začala honička, kterou svět neviděl.Lidi šíleli, Yamaha jela jako ďas a hrdinou byl Herbert Zwickl. Víte jak to dopadlo? Jo, přesně tak on to dokázal, on nakonec opravdu vyhrál…!

 

Herbert Zwickl

V roce 1985 se jel jubilejní 25.ročník a poprvé se projevil budoucí miláček hořických fans a tím byl Ruedi Gachter.Tento pilot v křiklavě zelených barvách ještě nestačil na Zwickla, ale druhej flek ve 250cc, byl přímo skvělej.V pětikilech si to dali mezi sebou naši známí Fischer a Zwickl. Vyhrál Fischer, protože Zwickl byl na jeho čistokrevnou pětikilovou Suzuku krátký.V roce 1986 se předvedl Janez Pintar z Krnaje, což je v Chorvatsku. Sympaťák vyhrál 80cc a nestyděl se ani vyhrát 125cc, když za sebou nechal i pana Blattera. Třídu 500cc vyhrál bombarďák zo Slovenska Pavol Dekánek.Rok na to musel Gachter ustoupit rychlejšímu Arpadu Harmatimu z Maďarska.Další Hungar , Janos Szabo vyhrál 80cc. Hvězda z Balkánu, tedy Bogdan Nikolov sebral Blatterovi vítězství ve dvackách.V půllitrech to byl duel mezi Dekánkem a Hlavatkou. Lepší a klidnější Dekánek vyhrál. Hlavatkovi nestačila silnice a do cíle přijel bez předních brzdových destiček.Petec Hlavatka se ale dočkal příští rok, tedy v roce 1988, kdy Dekoš chyběl.Triumf našich barev podtrhl třetím místem hořický Milan Pecen na Suzuki, kterou koupil od Dekánka.

 

Pavol Dekánek, Ruedi Gächter, Petr Hlavatka

Opět se prosadili skvělí Maďaři.Szabo vyhrál 80cc, byl druhý ještě ve dvěpade a za ním skončil další Ungar Istvan Lovasi. Klukům z maďarskýho Honvédu to fakt jezdilo.V roce 1989 se hrála naše hymna hned třikrát. Nejdříve Krmcovi, tedy Krmíčkovi za vítězství v osmdesátkách.Pak Ivo Hrstkovi za vítězství ve dvackách. No taky samozřejmě Pavolu Dekánkovi, který se po roční odmlce opět dostavil pro zlatý věnec. S tou hymnou pro Hrstku to byl tenkrát průšvih, protože Ivoš byl emigrant, žil v Německu, ale hymnu chtěl zahrát naši. Tak jsme mu ji zahráli a rádi.

No a v devadesátem se jel jubilejní, už 30.ročník.Bylo v takový klasický termín, tedy 27.května. Dvěpade měla už svého krále v Ruedi Gachterovi, i když Lovasi dlouho zlobil.Pětikila opět vyzněly pro jedničku Pavola Dekoše Dekánka.. Druhej dorazil do cíle Rudi Zeller a třetí populární Harry Heutmekers z Nizozemí.V roce 1991, jsme naposledy viděli třídu 80cc a vyhrál ji opět Krmíček..Naposledy se taky prohnaly po zdejší trati půllitry a ty vyhrál italský playboy Dario Marchetti. Pak bylo na hořické trati dva roky ticho a pusto. Závody se nejely, chyběly kačky a silnice nebyla v dobrým a tím v bezpečným stavu.K veliké radosti v roce 1994, opět voněly a burácely mašiny, ochozy opět plný a my pořadatelé přešťastní.Na startu se objevily poprvé šestikila, nebo šestky a taky superbiky, nebo bejky, jak chcete.Thomas Lucas v barvách HB, vyhrál dvěpade. Věčný korunní princ Rudi Zeller se konečně dočkal a vyhrál bejky. Přál jsem mu to.Šoumen Karel Caesar se svou dukárnou , kterou přezdíval Šemík,dojel třetí. No a samostatnou kapitolou byl výkon Radka Urbance. To co on tam v sobotu při treninku a pak v neděli předváděl… to se nedá popsat. Bohužel banalita ho srazila z prvního místa na zem a nedojel. Po skončení závodu jsem Radka pozval ke stupňům vítězů a za velikého aplausu lidí jsme mu přece jenom pohár dali taky. Vítěz Zeller uznale vzal Radka vedle sebe na stupeň nejvyšší.

 I v dalším roce byla na startu super konkurence.Radek Urbanec zbláznil zbytek kluků a řekl jím, že si musejí Hořice zkusit.Kromě Urbance a Caesara přijel i Martin Veselý, Petr Šalé,Milan Kaminski,Rosťa Nečesánek, na startu stál Toni Berghammer, vynikající Franz Heller, nechyběl Rudi Zeller, Harry Heutmekers, Torsten Fritzsche…v závodě bejků došlo hned v prvním kole ke kolizi vedoucích jezdců Hellera a Urbance. Urbancova motorka skončila v lese rozlomená vejpůl a Heller se vyválel v příkopu.Bourák to byl opravdu hustej a tak trochu se podepsal na dalším programu dne.Závod byl přerušen a po novém startu vyhrál Berghammer.

V červnu 1996, se pořádal 34.ročník. Thomas Lucas převzal žezlo dvěpade po Gachterovi a vyhrál.Fritzsche vyhrál šestky a Zeller superbiky.Urbanec opět přijel.Ptal se mě, zda má jet. Řekl jsem ať jede, protože dnes přišli lidi jenom kvůli němu.Radek se ze známých důvodů přejmenoval na Lišku a jel. Ale pouze odtrénoval.Když zajížděl do depa po treninku, tak něj čekali… musel i s mašinou vypálit pryč do pole a ukrýt se. Ukrývá se dodnes…velká škoda pro českou silnici, byl to talent jako hrom…...V roce 1997 vyhrál 250cc Lucas. Torsten Fritzsche si nenechal vzít vítězství v šestkách a Ruda Zeller v superbicích..Velká sláva v Hořicích, protože dvacky vyhrál domácí expert Olda Podlipný. Jinak pilný žák Jirky Šafránka, kterej by měl určitě z Oldy velkou radost.Podlipák hned v příštím roce pro jistotu vyhrál zase a zase to byla sláva. Na startu ale stál další velikán a další postava našich závodů, byl to Roman Boček.. Sympaťák, výbornej kluk a taky dost rychlej fára. Roman vyhrál,volnou třídu od 250cc a začal tak své suverénní vítězné tažení, které trvá až do současnosti.V tomto roce se stala ještě jedna důležitá věc a to ta, že jsme jeli první ročník veteránů, nebo-li dědků. Závody se jmenují Česká Tourist Trophy.Na startu veteránů se objevil náš Ruedi Gachter a samozřejmě že vyhrál na své překrásně udržované Yamaze.30.5.1999, se konal 37. ročník „Zatáček“.Na startu chyběl Jannes Ebeling, takový letitý inventář našich závodů.Svůj poslední závod se zákeřnou nemocí prohrál..V šestkách se dlouho mleli Boček, Ouda a Červený. Roman ale vyhrál . Novinkou byl start třídy supermono.Tedy jednoválcových čtyřtaktů, kde má náš automotoklub hned dva borce. Jsou jimi bráškové Libor a Martin Kameničtí a budiž jim ke cti , že jezdí na Jawách.V roce 2000 Podlipák prohrál na cílový čáře o galusku a Jahodou.Maďaři měli v tý době dalšího zdatného koně a tím je hvězda Janos Végh. Janos porazil i Bočka, takže musel bejt zatraceně rychlej.Martin Kamenický získal pro svůj tým první zlatý věnec z Hořic.

 Roman Boček

O rok později dojel Podlipák zase „jen“ druhej. Tentokrát ho udělal jeho dobrej známej a hlavně dost rychlej René Knoflík Knofler.Je nutné taky vzpomenout na jméno Martin Loicht.Tento Šmudla, jak je mu přezdíváno, jezdí klidně v den hlavního závodu třeba hned čtyři závody. A jestli to jsou dvacky, nebo veteráni je mu to jedno. Leze z motorky na motorku a hlavně dojede snad pokaždé a skoro pokaždé vyhraje…neskutečnej borec!

No a v roce 2002, přesně 18.-19.5., byla velká sláva. Jeli jsme kulatý už čtyřicátý „Zatáčky“. Podlipák zase pro změnu vymáchal Knoflera ve dvackách.Bohužel chyběl náš drahý Ruedi Gachter, který podlehl zákeřné nemoci.Peter Baláž si zavzpomínal na svý zlatý časy při veteránech.Bratři Kameničtí si splnili svůj sen a stáli vedle sebe nejenom v první řadě na startu supermon, ale hlavně pak na bedně a to na prvním a druhým místě.Boček byl opět suverénem obou nevyšších tříd. Z Lucase se stal smolař a jeho prokletí jej pronásledovalo i další roky. Přijeli totiž jeho krajani Henrik Voit a taky Andy Brandt a ty Thomasovi nic nedarovali.Věnec taky získal Mára Červeňák Červený.Rok na to, se Zbyněk Soukup opět nachystal na Hořice skvěle a vyhrál dakšny.Na startu byl i Jarda Kopp z Hořic a Milan Hercík junior, jinak syn Milana Hercíka, bývalého závodníka také z Hořic.Další z hořičáků byl Jirka Kare Kubiška Pavel Šuli Flégl.Podlipák opět triumfuje ve dvackách a Grammerovi, je opět souzeno třetí místo, protože druý dojel Patrik Kolář.Supermoa, to je parádní disciplína bratrů Kamenických. Martin vyhrál a brácha Libor byl druhý, na třetím místě Radim Halm.Šestky vyhrál Roman Boček před Voitem a ke svý obrovský radosti dojel třetí Franta Laoučka.Volnou nad 600 pak vyhrál na vodě Pavel Bittner před Márou Svobodou a Jirkou Dražďákem.

V roce 2004 byla zima jak v ruským filmu.Ráno byly 4 stupně nad nulou a padala ledová krupice. Ale diváci přišli, jako by se nechumelilo a piloti šli na věc.Míra Sedlo vyhrál před Fléglem dakšny.Podlipák opět vyhrál dvacky a Grammer byl zase třetí, když před ním dojel Lukáš Plíšek.René Knofler alias Knoflík upadl na mokru hned pod startem.V monech byl Libor sám na německou přesilu , ale urval zelený věnec za Voitem a Kehrerem.Stefi Holz vyhrál šestky a Voit si v této třídě dojel pro druhý věnec.Velkou třídu vyhrál Roman Boček před Bíťasem a Stefi Holz měl i tady věnec za třetí flek.Rok 2005, byl poznamenám traťovým rekordem a ten zajel Jirka Draždil Dražďák..2:22,64min, což je průměr 130km/h…Jirka vyhrál,open nad 600 před Petrem Čermoněm Čermákem a Marzinem Vondroušem z Hořic.Green Cowboy Jirka Brož vyhrál šestky před Andym Brandtem a Márou Svobodou.Tohle byl závod jako řemen. Holz odjel poslední a v cíli byl nakonec pátý.NO, dvacky se staly kořistí Podlipáka a světe div se, Grammer dojel konečně druhý! 44.ročník v dakšnech vyhrál Radek Lamich před Radkem Cleba Chlíbkem a hořickým Markem Zimou.No a Podlipák si opět jede pro vítězství ve 125cc, když ale Patrik Kolář dlouho zlobil.No a třetí?Ne Grammer, protože ten ulehl hned v prvním kole na Jabloňku. Třetí dojel jeho krajan Rene Lohse.MOna vyhrál Libor Kamenda před Duchaněm a Zörnwegem.Do 600cc…to byla jízda RIco Penze Penzkofera..waw..to byla palba, Jirka Brož bral stříbrný věnec a na třetím místě dojel Jirka Fantomas Fejta.Draždy suverénně vyhrál poslední závod dne.Velkou stíhačku předvedl Vondrou a z jeho finiše, byl nakonec smutný i Michal Salač, protože dojel třetí, právě za Vondroušem.

 

Olda Podlipný

 

 

NO a v roce 2007, jsme jeli jubilejní 45.ročník. Skvělé počasí, rekordní divácká kulisa, padl i traťový rekord. To byla oslava jako hrom.Chleba vyhrál dakšny, nestárnoucí Soukup byl druhý a třetí Lamich.Podlipák má dvacky, když musel opět tvrdě bojovat s Patrikem. A třetí, světe div se, Grammer..V tomto roce jely dvacky společně s dvěpade a ty vyhrál podle očekávání Henrik Voit před krajanem Ericem Lucasem.Třetí flek získal Michal Ježatec Ježek.Mona vyhrál zkušený Johannes Kehrer, před Kamenickým a Martinem Loichtem. Do 600cc…souboj mezi Cowboyem a Indianem. Tedy mezi Brožem a Dokoupilem Kolo za kolem jeli kolo na kolo. Na ferovku až do konce. Jirka Brož nakonec vyhrál, ale Indi byl šťastný i tak, měl z Hořic vysněný věnec a pohár.Roman Boček měl třetí flek.Vyvrcholením je vždy start té nejsilnější třídy. Od začátku to byl mazec mezi Draždym a Čermoněm. A co z toho bylo? Novej kraťák v podání Čermoně, neuvěřitelných 2:19min, což je 134km/h…!! to je bez komentáře.Roman si dojíždí pro druhý zelený věnec

 

  

V roce 2008 byla hrozná zima, takže dakšny 125cc, vyhrál domácí Marek Zima, za ním pak Radek Lamich a Michal Salač junior. GP 125cc musí chtě nechtě přenechat vítězství Olda Patrikovi Kolářovi, který už dozrál a bude těžko k poražení. Šťastný je Lohse za třetí místo. Dvěpade vyhrává Elssaser, před našimi Ježkem a Matušem. Stále leje a je kosa jako hrom. Šestky se řadí na start. Hned od startu jde do čela Michal Indi Dokoupil a s převahou vyhrává. I na tento závod se bude vzpomínat, protože větší palbu na vodě zde nikdo nejel. Za Indim končí dva Němci, jmenovitě Udo Reichmann a Andy Brandt. Litry a mona se pro špatné počasí nejedou.

Rok na to je počasí přece jenom lepší. Dakšny 125cc vyhrává téměř domácí Lamich, před mladým talentovaným Jirkou Klejchem a nestárnoucím Mirkem Sedlem. Ve dvackách se stane to, an co nejsme zvyklí. Na podiu chybí Podlipák, Podium je pro tři a tam se postavili Kolář, Grämer a Luky Rážek. Dvěstěpadesátky byly záležitostí jezdců z Německa, jmenovitě Voita a Schustera, naši čest zachraňoval třetím místem Pavel Navrátil. Mona byly opět ve znamení boje Kamenického s Kehrerem, který nakonec Libor prohrál, třetí dojel Franta Loučka. Závod šestek byl nářez jako hrom. Indi ,Cowboy a Udo, se utrhli zbytku pole a ukázali nám jak se jedou Hořice. Naše duo ale pomalu začalo Reichmanna vycukávat a ten tlak neustál a  u Koruny lehnul. Brož jel za Dokoupilem a čekal na předjetí. To přišlo v nečekaný moment. Těsně, nebo téměř už v zatáčce Na Lošánce. Marná pak už byla Indiho snaha Cowboye předjet. A třetí místo, takříkajíc spadlo do klína Vlčákovi Kamilovi Holanovi. Velká volná to je království Jirky Dražďáka, za ním dojel Mára Červený a Vlčák kamil si i zde dojel pro třetí flek. Strašně moc jsme mu to přáli.

V roce 2010 se do Hořic vydala početnější enkláva ostrovních jezdců. Tedy už nebyl Victor Gilmore sám. Hodně se čekalo od špičkového ostrovního jezdce Michaela Pearsona, které předcházela skvělá pověst. Ale vezměme to popořádku. Bratři Kolářové, vyhráli třídy 125cc, tedy Petr dakšny a Patrik gepečka. Za Petrem pak dojel Lamich a Sedlo. A za Patrikem domácí Olda a Orange Boy Rážek. V tomto roce jeli své dva závody i 250cc, tedy jak dakšny, tak i GP. Třídu SPP 250cc, vyhrál Jirka Šubr z nedalekého Bělohradu, druhý Jančík a třetí Kunz. Gepečka 250, vyhrál po zásluze Pavel Navrátil před Ježkem a třetí smutný rezavý kluk z Ostrovů, Wayne Hamilton. Proč smutný? Protože v posledním kole začala zlobit motorka. V monech byli na Kehrera nachystaní Kamenďáci opět v plné síle, tedy Libor i Martin. A opět to byla naháněná. Nakonec Kehrer zase vyhrál, Libor nedojel a tak věnec bral Martin a Karel Kalina. Na podiu sice byl jako druhý Martin a třetí Karel, ale si museli věnce vyměnit, za penalizaci Martina. A byly tu šestky. Pearson na startu a ukázal svou třídu. Vycukl se a chtěl triumfovat, Už to tak i vypadalo, ale pak začal Indian tahat a nejenom dle stopek, ale i očividně se Mr.Pearsnovi přibližoval. Napětí by se dalo krájet. Ještě než přišlo k přímému souboji o vítězství, zasáhla „vyšší moc“, vyklepaný šroubek od řadičky…a konec pro Indiho…volná cesta pro Michaela. Z bitky taky vypadává Kamil Holan, kterej U Nálevků zahazuje svou motorku a sám končí v kotrmelcích. Jirka Brož si v pohodě dojíždí pro stříbrnej věnec a na třetím fleku mistr republiky Tom Holubec. Diváci byli zvědaví co vyvede Draždy s Pearsonem. Takže čelo patřilo jim, dokonce v jednu chvíli jel Pearson i před Dražďákem. Ale Draždy pak ukázal ,proč je nekorunovanej Král 300 zatáček. Pearson se musí sklonit a rád bere druhej flek. A Tak jsko Tom Holubec, odkojenej dromař, ukázal, že umí jet i přiroďáky, tak v litrech to samé ukázal i Michal Filla. Tleskáme mu za třetí místo.

 

 

 

 

ČESKÁ TOURIST  TROPHY

Tyto voňavé závody, tedy závody veteránů, jsou od roku 1989, neodmyslitelnou součástí závodů v Hořicích. Nejenom, že jsou součástí ostrých závodů, kde máme na programu tyto stroje v kategoriích Klasik, ale tato disciplína, jede i svoje vlastní závody a to pod názven Česká Tourist Trophy.

 

 

S nápadem, pořádat tyto závody na zdejší trati přišel Libor Kamenický.Libor je uznávaným funkcionářem a znalcem této parádní disciplíny a to i na mezinárodním poli.Každý rok je nápomocen při organizaci těchto závodů a hlavně pak bez jeho kontaktů s jezdci, by to snad ani nešlo.Závody ČTT, se nejedou jako závody rychlostní. Rychlostní závody jedou třídy Klasik při již zmiňovaných ostrých závodech. Specifikum závodů ČTT je v tom, že se jedou jako závody na stálost výkonů. Tedy, každému jezdci, se změří čas , jakým projede druhé kolo. A potom dojde k měření některých další průjezdů a tyto časy se porovnají s tím pevně změřeným druhým kolem, které je jako výchozí. Které další průjezdy se pak měří a porovnávají, ví pouze ředitel závodu. Při závodech ČTT, vidíme na startu více jak 350 jezdců.A to jak v motocyklů solo, tak i sidecarů.

 

Motocykly solo startují v 15ti kategoriích, které jsou rozděleny dle roku výroby a dle objemu. Startují i čtyři kategorie sidecarů. Na startu jsme tu měli i 36 posádek!!!

Do této kategorie se vracejí i bývalí aktivní jezdci, nebo ji také jezdí i současní jezdci…Heinz Rosner, Giuseppe Sandroni, Ion Worhington, Jan Volák, Alexander Vysloužil, Willi Rüfenacht, Milan Horák, Petr Chábera, Jiří Švihnos, Johann Fürböck, Rolf Blatter, Martin Loicht, Jan Tomšej, Karel Kalina, Milan Šobáň, František Vařacha, Václav Rathouský, Peter Baláž, František Mrázek, Eda Klimek, Bohuslav Seifert, František Loučka, Pavel Strapina, Václav Parus, František Svatoš, Jiří Pěnička…

 

 

K vidění jsou snad všechny motocyklové značky, co kdy brázdily závodní tratě po celém světě…BMW, Ariel, Rudge, BSA, Triumph, Gilera, NSU, Matchless, JAWA, Bortin, Benelli, Coventry, Standard, Kleva, Korovec, Honda, ČZ, DKW, Ducati, Aermacchi, Moto Morini, Moto Guzzi, Montesa, RAVO, AHRA, Simson, Kreidler, Ogar, Jupiter, Triton, Seeley, ESO, Yamaha, Morbidelli, MZ, Kawasaki, Maico, Suzuki, MTX, Voschod, MV Agusta, Laverda, Harley-Davidson…

 

 

CO NA ZÁVĚR…

Hořická trať, si za dobu své existence vydobyla veliký zvuk.A to jak mezi diváky, tak i mezi jezdci. A nejenom na území naší republiky, ale i daleko za hranicemi.Dokladem velikosti těchto závodů, budiž mimo jiné i to, že na startu 300 zatáček, stálo za ty roky více jak 1.000 jezdců, převážná většina, se do Hořic po dlouhé roky vracela.Byli zde k vidění reprezentanti nejenom České republiky a Slovenské Republiky, nebo bývalé ČSSR, ale i jezdci z Polska, Maďarska, Litvy, Anglie, Bulharska, Jugoslávie, Finska, Švédska, Dánska, Německa, Rakouska, Švýcarska, Holandska, Itálie, Kanady, Francie, Irska, Belgie..

 

Viděli jsme v Hořicích jezdce, kteří patřili k hvězdám české silnice, ale i jezdce, kteří sbírali vavříny a body v seriálech Mistrovství Evropy a Mistrovství světa..

Bohumil Staša, Peter Baláž, Rolf Blatter, Janez Pintar, Gerold Fischer, Teuvo Länsiovuori, Eero Hyvärinen, Chris Baert, Rolf Aljes, Pavol Dekánek, Václav Parus, Steve Mizera, Andreas Barth, Jiří Dražďák, Janos Végh, Janos Szabo, Bogdan Nikolov, Janos Drapál, Edi Stöllinger, August Auinger, Sepp Doppler, Arpád Harmati, Radek Urbanec, Franz Kunz, Engelbert Neuimair,Steve Mizera, René Knöfler, Zbyněk Havrda…v roce 2001, byl do závodu třídy 125cc, přihlášený i Andrea Dovizioso…14 dnů před termínem 300 ZGH, ale získal angažmá a do Hořic tedy nepřijel…

 

I ze samotných Hořic , jsme na startu viděli hodně kluků…Zdeněk Bíma, Josef Bareš, Jiří Šafránek, Oldřich Podlipný, Marek Zima, Milan Pecen, Jaroslav Kopp senior a junior, Milan Hercík senior a junior, Jiří Kubišta, Pavel Flégl, Štěpán Pluhař, Stanislav Dousek…

  

 

Povídali jsme si tady o jezdcích, pořadatelích, divácích…

Tím čtvrtým do mariáše, je sponzor…ti všichni sponzoři, kteří nám pomáhali,pomáhají a pomáhat budou, jsou významnou součástí závodů. Bez jejich pochopení, bez jejich podpory finanční a materiální, bychom závod jet nemohli.

 

Poděkování všem sponzorů a institucím za nezištnou pomoc.