Hořice

23.12.2013 12:43
 

 

Z HOŘIC

 

V roce 1936 uváděl Hořický obzor, že trať závodu je dlouhá 4,8km a má 27 zatáček. Jiný plátek pak uvádělo, že délka tratě je 5,1 km.

Zajímavé bylo pojištění a taky vklady jezdců. V případě smrti závodníka bylo odškodné 50.000Kč. Propustnost tratě byla 10 závodníků. První závod na hořické trati historicky vyhrál Jan Lucák na Ogaru. Závod se jel na 10kol. Lucák to ujel za 48:21mijn, což byl průměr 64km/h.

V roce 1937  byli na startu i jezdci z Hořic a to Kotyk a Tůma. Vstupné na závody mělo rozdílnou cenu. Nejdražší vstupenky byly v úseku Koruna, U vodojemu a na Vracáku.

V roce 1938, sledovalo závody 12.000 diváků.

Po válce, v roce 1950, se členové hořického Autoklubu pokusili obnovit závody.Ale komise nakonec závody nepovolila kvůli špatnému povrchu tratě. V roce 1960 se jel závod na Hořickém okruhu ve městě. Start a cíl byl na náměstí.

Znovuobnovení slávy 300 zatáček bylo 26.6.1961, kdy se jel ofiko první ročník. Prvním závodem byl závod tř.175cc y vyhrál ji Václav Parus. Mirek Kudrnáč byl první, kdo se vyválel v cílové zatáčce a od té doby je to Kudrnáčka, nebo-li Kudrnáčova zatáčka.

Jezdcům byly vypláceny náhrady za dopravu do Hořic na závody a to ve výši 0,90Kč na jeden km. Finanční odměny pro nejlepší, vítěz tř.350cc, dostal 175Kč.

 

V roce 1962, jsme už viděli na startu tehdejší hvězdy. Malina, Bojer, Žípek, Parus, Kročka, Šťastný, Srna, Havel, Mrázek…Gustav Havel vyhrál svůj první závod na „své“ trati.

V roce 1963, se na podiu objevili další borci, jmenovitě František Boček, Milan Chalupník, či František Helikar  nebo Pavel Slavíček.

 

V roce 1964 , zajel Havel čas 2:53,4min, což byla průměrná rychlost 107km/h a tento rekord dlouho odolával. Havlovi ale nebylo tehdy přáno, protože v posledním kole mu při výjezdu Dachovským kopcem praskl řetěz a Gusta dotlačil motorku na pátém místě.

Závody Formule 3, byl zpestřením programu 5.ročníku. Vyhrála legenda automobilového sportu Vladimír Hubáček na voze Melkus.

 

O rok později měl z Hořic první věnec Bohouš Staša ze závodu 125cc. A Zbyněk Havrda dojel třetí ve tř.175cc.V tomto roce se ještě jely závody oblastního přeboru.Tedy se jelo celkem 10 závodů. V těch přeborních závodech uspěli Václav Rathouský, Lojza Mrkvička a Jirka Šafránek.

 

V roce 1967, sledovalo závody 22.000 diváků!! Na startu věhlasné hořické trio Bareš, Bíma, Šafránek. Jel se i meziklubový závod Hořice vers Frohburg.

Rod 1968 byl zlomový v historii Zatáček. Jednak smrt Gustava Havla v poslední den roku 1967, pak se jeho jménu objevuje v názvu závodu. Na startu se objevují jezdci ze zahraničí. První zahraniční jezdec se zlatým věncem se jmenuje Ingo Köppe, který vyhrává na továrním stroji MZ a poráží i našeho Stašu.

 

V roce 69, přímý přenos ČT a přesto na závody přišlo 18.000 diváků.Ve dvěstěpadesátkách se za vítězným Bočkem, umístili domácí Bíma s Barešem. V roce 1970, se jede jubilejní 10.ročník. Do historie se zapisuje hromadnou nehodou v Kudrnáčce. Kroon, Špak, Schmidt a Štastný padají a smetou s sebou i pořadatele(vojáka). Zranění byla vážná, ale nakonec nehodu všichni přežili.

Zlomená klíční kost, otřesy mozku II.stupně, zlomenina bederního obratle,vyražené zuby, roztržený obličej a zlomená ruka…to je výsledek lékařského vyšetření.

Hvězdný Tepi Länsiovuori, je druhý ve 125cc a vyhrává 250cc před Stašou a Bojerem. Länsi přijíždí do Hořic i příští rok , ale musí se sklonit před Bohoušem Stašou, který mu nadělí ve 350cc 36 vteřin.

 

V roce 1972, projevil zájem jet v Hořicích ještě slavnější Fin a to sám Jarno Saarinen. Mezi přihlášenými tenkrát byli i Harald Bartol, Eugenio Lazzarini. Nakonec přijel pouze Bartol, protože pořadatelé nebyli schopni všem zaplatit jejich finanční nároky.

 

V roce 1973 se už neobjevil na startu Länsiovuori, protože i on si už kladl příliš vysoké finanční podmínky. Börge Nilesen posouvá traťák na 111,1km/h a inkasoval odměnu 50 liber.

Na startu 14.ročníku chybí František Srna a K.H.Ewig, kteří nepřežili své nehody na jiných závodech.

I v roce 1974 závod přenášela ČT. Kolem tratě bylo 13 kamer a 4 přenosové vozy.

 

Zajímavý ekonomický údaj z roku 1975. Už tehdy, byl rozpočet na závody, respektive náklady 862.000Kč.

 

Hvězdná sestava se objevuje na startu v roce 1976…pravidelní účastníci MS…Hyvärinen, Larcher, Stöllinger, Kunz, Drapál, Tschanen…na startu jezedci z 19ti zemí Evropy

 V roce 1977 zajel v 10.kole Edi Stöllinger nový traťák 2:37,4min, ale o 3 kola později Willi Hangartner rekord vylepšuje na 2:34,23min. Na startu chyběl famozní Franz Kunz, který zahynul v LeCastellet.

 

V roce 1978, získává skalp účastníka MS Gusti Auingera Peter Baláž ve dvackách. Peterko bere ještě vavřínový věnec z dopade a stříbrný ze třipade. V roce 79, pařák, při 30°C sed peče 13.000 diváků. Přijel vicemistr světa tř.50cc Rolf Blatter a vyhrává komáry před Havrdou a dojíždí druhý za Balážem ve 125cc.

 

20.ročník, 20.000 diváků a psal rok 1980.V depu našli přiotráveného Dekánka a jeho mechanika, kteří  si topili plynem. Naštěstí je našli v pravou chvíli a neštěstí se nekonalo.

O rok později je na startu drak jménem Franz Lederer. Jeho bourák v nájezdu do Kudrnáčky, kdy mu vypověděly přední šavle, byl mým nejhorším zážitkem v té době.

 

V roce 1982, jsou na startu další esa…Lichtenberg, Pintar, Bessendörfer, Lederer, Layher, Fischer…z našich jim stačí už pouze Staša. Rok na to, přijíždí Gerold Fischer znovu a zajel traťák 2:33,7min. Na startu noví střelci Spiegler, Strzemski, Reichl, Rösnick.

V roce 1984 paráda od Herberta Zwickla. Nejenom že vyhrál 250cc i 500cc, ale hlavně jakým způsobem vyhrál pětistovky. Jeho výkon je nezapomenutelný. Špatně odjel mezi posledními. Ale hned zabojoval a posouval se vpřed. Ale Na Lošánce mu padá řetěz. Než jej nasadí, soupeři už opouštějí Dachovský les. Takže první kolo projíždí na dvaadvacátém místě.Ve čtvrtým kole je dvanáctý, v desátým pátý a ve 13 již vede, když mu pomohlo i odstoupení Staši a Karthina. Herbert nakonec vyhrává a na druhýho Dopplera najede ještě 10 vteřin.

 

V roce 1986, vyhrává Olda Podlipný svoje první Hořice, jedná se o závod Přeboru ČSR. Blatter prohrává s Pintarem a Dekánek poprvé ukazuje svoji sílu a vyhraje pětikila. Ani rok na to, Blatter nevyhraje 125cc, tentokrát jej porazí Bogdan Nikolov, ve dopade Arpi Marmati porazí o 0,5 sec Gächtera a Dekoš vyhrává pětistovky a mecenáš Bruno Koch konserwenfabrik Wernberger je spokojen.

Rok na to Dekánek půllitry nevyhraje, protože chybí, ale naši vítěznou vlajku pevně drží Petec Hlavatka. Na závody mělo přijet hodně jezdců z Holandska, ale cestou do Hořic měli vážnou nehodu v Německu.

V roce 1989, dojíždí Tomáš „foukačka“ Foukal na 4.místě a to i bez stupačky. Dekánek svůj návrat do Hořic opět slaví vítězstvím, korunní princ Zeller je druhý. Čechoněmec Ivo Hrstka vyhraje dvacky, nechá si zahrát českou hymnu a průser je na světě.V roce 1993 se jedou naposledy pětikule a vyhraje je Dario Marchetti. Svoji finanční premii pak prohýří v šantánech v Hradci Králové.

 

Od roku 94 jedou Superbike. Závod jasně vede Radek Urbanec, ale pak se projeví problém na elektrice a Radek opouští první flek a do čela jde Rudi Zeller a konečně se dočká vítězství. Radka mi bylo tenkrát moc líto, tak jsem běžel do skříně a našel tam krásný křišťálový pohár. A ač neměl Radek na bedně místo, tak jsem jej tam nahnal…pan Zeller si jej dokonce vzal k sobě na nejvyšší stupínek a Radek tam dostal za svůj výkon tu nejkrásnější cenu.

  

V roce 1995 se opět Radek v hlavní roli. V závodě superbike už po půl kole ujede s Hellerem celému poli a na úseku č.10, tedy na Šafránkově esíčku dojde k hrůzostrašné kolizi. Urbanec padá a tělem podráží zadní kolo Hellerovy Suzuki…Heller mizí v balíkách slámy a Suzuki Radka v šílených saltech zasahuje jednoho z diváků…ten stál v zakázaném prostoru…na místě podlehá zraněním…poprvé se setkáváme se smrtí a poprvé zažíváme hyenismus TV ZNOVA, která komentuje tuto tragedii nesmyslným komentářem.

 

V roce 1996 legendární souboj v Poháru ČMF 125cc mezi Tomem Hlavatkou a domácím Marou Zimou. Hlavatka vyhrává v takřka mrtvém závodě…o 0,21 sec.

V roce 1998 začíná vláda Romana Bočka. Ač nikdy neměl nějakou extra motorku, tak měl své vlastní kvality a své soupeře přiváděl k zoufalství. Takový Andy Brant byl z Romana na palici. Ještě dnes na to vzpomíná!...loni mi ve Frohburgu řekl…Roman…“šajse motorrad…motorrad katastrofa…aber…Roman?? Roman kajn problem“

 

V následujících letech, se kromě Romana Bočka,  prosazují i Pavel Ouda, Marek Červený…Podlipák bojuje s Knöflerem a Bohoušem Seifertem…Ruedi Gächter sbírá věnce dál, ale už v závodech Klasiků…když chybí Knöfler , tak vítězství ve dvackách Oldovi sebere Marek Jahoda…Janos Vegh si dovolí porazit Bočka…věnce z Klasiků sbírá oblíbenec Martin Loicht

 

Jubilejní 40.ročník, nám představí v plné parádě Jirku Dražďáka, který končí druhý v litrech. Podlipák konečně poráží na mokru Knöfiho, Loicht bere vavřín. Rok na to už bojuje Podlipák s Patrikem Kolářem, který je jeho velmi dobrý žák a časem je lepší svého učitele. Šestky vyhrají naši skvělí borci Pavel Bittner a Mara Svoboda…litry jsou opět v režii Romana Bočka.

 

V roce 2005 se jede celkem devět závodů. Klasik 175cc vyhraje Grämmer, Klasik 250cc Neef, Klasik 350cc Glauser, SPP125cc Soukup, mona Kehrer, do 600cc Brož, 1000cc Dražďák. V roce 2006 vyhraje Podlipák…do 600cc je nejlepší Rico Penzkofer a litry už má svého krále v Dražďákovi.

V roce 2007 se jede v Hořicích dokonce 10 závodů, respektive je vypsáno 10 tříd. Petr Čermák honí Draždyho a zajede famozních 2:19 min…134km/h…pamatuju na jeho jeden extra horkej výjezd z Kudrnáčky…poprvé jsem viděl někoho jet tuhle zatáčky „slajdem“…nebylo to sice jako na dromu…ale i tam se Petrovi zahulilo od zadní gumy a zůstala tam černá šmouha…

 

V této době má náš road racing už svoje další hvězdy, kterých si málo kdo všiml, ale už byli tady…Dokoupil, Brož, Holan, Bican, Zrzavý, Řezníček…Jirka Brož a Michal Dokoupil už dojíždějí svá podia a přebírají tak štafetu české vlajky. Podlipák začal prohrávat s Patrikem …Indian se dočkal výhry v památném závodě na vodě..,.v roce 2009 se dočkal věnců i Kamil Holan a to hned 2x, když dojel dvakrát třetí.

 

V roce 2010, je na startu Michael Pearson a píše tak svoji vlastní historii v Hořicích a hned si získává srdce hořických fans. Podlipák se nemůže dočkat svýho jubilejního vítězství, protože ho Paťas zase nenechá vyhrát.Na startu v roce 2011, se objeví kvalitní jezdci z Ostrovů…bohužel, tento rok nás drsně zasáhne smrt Robina Bořkeho, který po kontaktu s Jirkou Cabukem havaruje v lesních partiích za Křížkem…

 V roce 2012, se jede jubilejní 50.ročník.Velká oslava se podaří.Slavnostní večer, parádní počasí, parádní diváci, parádní závody. Podlipák zkouší další mečbol, ale Patrik jed zase proti…Wolfi Schuster vyhraje dopade…a Mr.36 má z Hořic double…šestky a litry jsou jeho a na druhém , resp třetím místě skončili Jirka Cowboy Brož a Kamil Vlčák Holan.

 

V roce 2013 se jedou Zatáčky…dvacky ve stejné režii Patrika před Oldou…dakšny vyhraje Radek Lamich před nestorem Mirkem Sedlem….dvěpade vyhraje Korhonen, šestky Mára Červený a litry Mr.36…novou třídu V-twin vyhraje Indian….bohužel v závodech dakšnů na nás čekala další rána a tou byla nehoda Matese Turny…tan pak na následky zranění po několika dnech podlehne….

V roce 2013, se jede tradiční Česká Tourist Trophy, ale poprvé v netradičním podání…jedou i moderní závodní motorky a ČTT začala psát v Hořicích novou historii…závod dakšnů 125cc, se jel jako hold Matýskovi…a nápis na kapotě Petridase…Matýsku, nikdy na tebe nezapomeneme….mluví za nás všechny jasně